Velký černý kos v parčíku je boss. 

Kosí hoši zpívaj zvostra, říkají si kosa nostra! 

Potkani, holubi, moli a rybenky — fuj, řeknete si možná. Neoblíbení tvorové, s nimiž se dělíme o městské ulice a byty, však mají také své potíže a radosti. A že jsou to kolikrát pěkní uličníci! Tereza Marianová přenáší čtenáře skrze ilustrace a poezii do konkrétních míst městského prostředí: lidé totiž nejsou sami, kdo se musí vypořádat s ruchem velkoměsta. Akvarelové barvy rozpouští voda z louží a fontán, ilustrace stínuje prach setřený z parapetu a na poetický závěr dojde i na akustickou konstantu.


Uličničtí kmotři